Aktuálně......
HÁZENÁ V TV
PŘEČTĚTE SI.....
NÁBOR NOVÝCH ČLENŮ
Trvalý nábor do družstev minižactva, chlapci a devčata. Chcete si vyzkoušet házenou ? Ptáte se kdy a kam ?

Najdete nás v areálu TJ Lokomotiva České Budějovice (na konečné linky MHD č.9 v Suchém Vrbném) a to přímo v nové sportovní hale.
Přijít můžete každý den od 15,30 - 19,00 hod.
Co s námi můžete zažít - turnaje po celé České republice, ale i v zahraničí (Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Španělsko.....)
Nevadí kolik ti je let jestli 5 nebo 15 přijď a vyzkoušej si něco jiného, anebo radši ležíš u počítače a televize ? Tvoje chyba, tak vypni vše přijď si užít.
0. Obecné informace

Historie Suchovrbenské házené

Založení klubu v roce 1923.

V Suchém Vrbném byli propagátory tohoto sportu funkcionáři DTJ,jejihž útočištěm se od roku 1923 stala pronajatá dřevěná tělocvična v restauraci u Tvarohů.Jednota později pronajala pozemek za pekárnami. Na tomto pozemku vybuduje jednota vlastní hřiště a tělocvičnu.Nový sportovní stánek přispívá k dalšímu rozvoji míčových her. Tehdy vrbenský dres oblékali : Veselý, Kočí, Vácha, Seiml,Knor,Kolář,Reichl,Šubrt.
Samozřejmě,že po všechny tyto roky házená zapouští své kořeny i jinde v Čechách.Náš kraj nezůstal pozadu. Házená se hrála nejen v Českých Budějovicích, ale také v Třeboni, Břilicích u Třeboně, Sezimově Ústí, Táboře, Humpolci, Suchdole nad Lužnicí, Hluboké nad Vltavou, Soběslavi a ve Strakonicích. Hrálo se ale neorganizovaně,jelikož ještě nedošlo k sjednocení tělovýchovy a tak různé spolky hrály své mistrovské soutěže samostatně. Zlom ovšem nastává v roce 1939 po příchodu J .Řeháka, který se S. Váchou zakládají Jihočeskou župu házené. Konečně i zde na jihu se začíná hrát pravidelná soutěž, kterou již hrají v plzeňském či brněnském kraj.

házená za okupace
Při okupaci Československé republiky za druhé světové války se lidé nesměli sdružovat a tak jediným místem byl sport, který fašisté tak nějak opomenuli. V roce 1941 se DTJ Suché Vrbné dočkala prvého velkého úspěchu a to titulu. Stala se přeborníkem župy ve které hrálo tenkráte patnáct družstev. Přišla kvalifikace a překvapivý, ale zasloužený postup do nejvyšší házenkářské soutěže.
Ony slavné dny a chvíle vám přiblížíme dobovými články novin, které jsme nedávno objevili. Pro zachování autentičnosti jsou všechny neupravené.

Letošek velkým mezníkem ve vývoji krajové házené
SK Třeboň a DTJ Vrbné před ligou


Po pokročilou dobu byla skončena letošní sezóna,která prospěla celkové úrovni jihočeské házené. Před založením župy omezovala se jihočeská družstva na boje mezi sebou, takže vývoj jihočeské házené nemohl tak rychle jít kupředu jako v ostatních župách. Teprve založením župy byla dána možnost častějšího kontaktu s družstvy jiných žup. Této možnosti však nebylo plně využito. Byla to veliká chyba ( viz. neúspěch Třeboně v lize ). Letošek se stal velkým mezníkem ve vývoji krajové házené. Zařazením Třeboně do ligové soutěže byla dána příležitost měřit síly s nejlepšími družstvy Čech. Kromě Třeboně byla to DTJ Suché Vrbné, která využila příležitost a úspěch se dostavil. Kdo viděl boje nejlepších českobudějovicekého okresu Třeboně a Vrbna v letech minulých a nebo ještě v letošním období a srovnal s výkony v zápasech na sklonku sezóny, musí přiznat, že obě družstva hlavně po technické stránce mnoho získala. I když Třeboň v letošní sezóně nedisponovala vyrovnaným celkem jako v letech minulých, byly zápasy těchto soupeřů v podzimní sezóně a úrovni vyrovnaly se mnohým ligovým bojům. V příštím roce budeme míti obě družstva v nejvyšší soutěži – v lize. Vrbno disponuje vyrovnaným celkem, které právem si vybojovalo na zeleném trávníku postup do ligy. Ve svém středu mají výborného Johanuse, s kterým stojí a padá výkon celého mužstva. Musí se proto ostatní zlepšit,aby nenásledovali příkladu Třeboně,nebo? ligová družstva mají v každém souboru více jedinců,kteří jsou oporou mužstev. Zájem o českobudějovickou házenou je v Českých Budějovicích a ve Vrbně značný a jistě se zvětší účastí Vrbna v II. ročníku ligové soutěže.
Výsledky jihočeské házené
DTJ Velci - DTJ Suché Vrbné 3 : 9 ( 3 : 7 ).
Poslední finalový zápas o titul mistra na jihu hraný v Jincích, výborně pískal Dvořák ze Strakonic, před návštěvou 300 diváků. Zvláště v prvním poločase předvedli hosté pěknou kombinační házenou. Ve druhém poločase pokazili pěkný zápas zbytečnou tvrdostí. Mužstvo hostí bylo bez slabin. Branky : Johanus 5, Domin 3 ,Knor 1, za domácí Houska J. 2, Hoska A . 1 . DTJ Suché Vrbné tímto vítězstvím postupuje do kvalifikačního turnaje o ligu.
DTJ Suché Vrbné zvítězila v kvalifikačním turnaji o mistra župy nad Slávií Tábor 15 : 8 a 11 : 7, celkem zvítězila 10 krát a má poměr beranek 112 : 38. Kvalifikační turnaj o postup do ligy házené bude zahájený 14.září a vybojují jej mistři pěti žup. Za jihočeskou hraje DTJ Suché Vrbné.

Kvalifikace o ligu mužů
SK Š?áhlavy : DTJ Suché Vrbné
7 : 5 ( 5 : 2 )
První velký boj o ligu házené byl sehrán v Suchém Vrbném za přesného řízení rozhodčího Šubrta z Prahy,před 400 diváky. Domácí hráli s mužstvem : Šrámek,Vondruš,Kvasnička,Tvaroh,Knor,Johanus, a Domin. Zkušenější a rutinovanější hosté zvítězili po celkem rovnocenném boji brankami : Julda F. 5,Kůgler 2, Za domácí scorovali Domin 2,Johanus 3,. Proti domácím bylo nařízeno 23, z nich 2 branky, proti hostům nařízeno 8 hodů. Nejlepším hráčem na hřišti byl brankář Vrbna Šrámek. U domácích vynikl Domin a Kvasnička s Vondrušem.

Půjde DTJ Suché Vrbné do ligy ?
Při sestupu Třeboně z ligy házené mají jižní Čechy zájem,aby jihočeský účastník kvalifikačního turnaje o postup do ligy měl úspěch. První zápas s SK Š?áhlavy v Suchém Vrbném sice neskončil vítězně,avšak zkušenosti se uplatní ve druhém boji o ligu 14. září v Suchém Vrbném s MNS Moravany.Mužstvo i vedení klubu očekávají úspěch.

DTJ Suché Vrbné : MNS Moravany
6 : 2 ( 3 : 1 )
Kvalifikační zápas o postup do ligy házené řídil Peter z Plzně. Hrálo se na obou stranách slušně. U hostů se nejlépe líbil obránce,brankář a střední útočník. U domácích hrál dobře celek, pak brankář Šrámek a v útoku Johanus. Po celý zápas mělo Suché Vrbné převahu. V 8 minutě vstřelil Domin prvou branku domácích.J ohanus zvýšil náskok na 2 : 0. V 15.minutě dal Klapka prvou branku hostí. Ostatní branky nastřílel Johanus a teprve v 17. minutě II poločasu uzavřel Klapka na 6 : 2. Utkání shlédlo 400 diváků.

DTJ Suché Vrbné : DTJ Nusle
Kvalifikační zápas o postup do ligy házené hraný v Suchém Vrbném za výborného řízení Vrány z Plzně skončil překvapující porážkou DTJ Nusle.Nusle tím ztratily postup do ligy, kam nyní půjde DTJ Suché Vrbné. Nusle měly výbornou obranu v čele s brankářem Vladykou. Rychlý útok Nuslí se na blátivém terénu neuplatnil. Vítězové měli rovněž dobrého brankáře a tvrdou obranu,která obětavostí platila na útok hostí.V útoku vynikl Tomšů střelec 5 branek.

Vrbné v lize házené
Jihočeský letošní mistr v házené DTJ Suché Vrbné probojovalo se v posledním zápase do národní ligy házené.Zasloužený úspěch mužstva je odměnou všem hráčům,kteří svým příkladem ,kamarádstvím a svojí poctivou vůlí odměnili sebe i všechny své četné příznivce. V soutěži bude mít jih dvě mužstva,která jistě ve druhém ročníku se čestně umístí.Dobré výkony a slušná hra celého mužstva v turnaji jsou dobrým doporučením Vrbnému,které se stane po Třeboni dalším střediskem házené na jihu.
ROKYCANY,VRBNÉ,Š?ÁHLAVY noví účastníci ligy házené
Výkony házenkářů v kvalifikaci a v samotné lize sledovala sportovní veřejnost v celém kraji.Na pražskou Spartu přišla i tisícovka zvědavých diváků.Velké nadšení lidí, uznalé poklepávání po ramenou a to nejen domácích ,to byla doba rozkvětu naší národní hry. Když se mužstvo mužů DTJ Suché Vrbné probojovalo do ligy museli mít i družstvo dorostenců. To se dalo dohromady zcela náhodou. Vrbenští kluci byli odkázáni jen na kopanou buď v SK Suché Vrbné, ( hřiště bylo v dolíčku za Bendíkovou cihelnou ) nebo pak neregistrovaně na dětském hřišti u potoka ( dnes je tam nákupní středisko Albert ). Proto když se kluci dozvěděli o úmyslu vedení DTJ založit dorostenecké mužstvo nebylo ani potřeba velikého přemlouvání .Šla se hrát házená. A tak pod vedením Ládi Tichého začalo dorostenecké mužstvo trénovat. Později se přidal další výborný trenér Míla Knor. Tehdejší sestava dorostenců byla Olda Šrámek v brance, Standa Vrchotický na beku Františkové Balaj a Licehamr v záloze. Jan Balaj, Míra Chrt, Jarda Dorazil ( řečený Vasil ) a Pepík Bartyzal v útoku. V té době se hrála především soutěž DTJ. Soupeře jsme měli na pleňsku v Blovicích, Nezvěsticích, Š?áhlavech, Starém Plzenci, Š?áhlavicích a samotné Plzni. Zápasy s Letnou Plzeň to byla pro kluky nejenom motivace, ale též pěkný výlet. Je potřeba si ovšem uvědomit ve kterém roce to bylo a jak se cestovalo.Dnešní doprava a doprava kolem čtyřicátého roku. Nebe a dudy. S vedoucím M. Knorem se samozřejmě jezdilo převážně vlakem a mnohdy i na černo. Šetřilo se ? Nebo recese ? Každý si může vybrat. Legrace tito páni kluci zažili moc, což jim dnes můžeme mnohdy jen závidět. Jezdilo se i po turnajích a spalo se samozřejmě v rodinách našich soupeřů a mnohdy byly i pou?ové koláče. Tak jak jste již mohli postřehnout v dobových článcích , tak prvé ligové družstvo mužů nastupovalo v sestavě : V.Šrámek brankář,který byl občas neprůstřelný a mnohdy přiváděl útočníky soupeře v zoufalství . Vondruš, Tvaroh, O.Domin, Tomáš Johanus jehož otočky byly nechytatelné, Míla Knor, Kvasnička (řečený Zajda z Hluboké ), Míla Lohonka, Bezpalec, Jarda Lockembauer, Bočánek, Bárta Charypar, Tichý a další. Ve válečných letech se dalo od Němců ledacos čekat a tak přichází totální nasazení a to se nevyhnulo ani ligovému mužstvu. Johanus byl v Rakousku a tajně jezdil k utkáním. V Kaplici tajně protektorátní hranice překračoval V. Šrámek,který byl pak zatčen a do konce války vězněn a tak vlastně skončila ligová éra vrbenské házené. Dorostenci hráli však dál pod hlavičkou SK Suché Vrbné. Němci totiž zakázali i DTJ. Jezdilo se za soupeři po kraji. V Českých Budějovicích hrál Stadion s Kádou Bílkem. Třeboň tehdy měla výborné mužstvo a útok Novotný, Fág,Kubíček. Kubíček zahynul koncem války při náletu kotlářů a nedočkal se tak, že jeho příbuzný se stal presidentem ( Juscelino Kubicek ) Brazilie . A když jeli dorostenci do Soběslavi, tak to byla pohroma. Dovolili si totiž vyhrát a tamní nadšenci je pak hnali, až na vlakové nádraží.J ezdilo se na Hlubokou do Strakonic, Tábora atd. Dorostenecké mužstvo vyhrálo krajskou soutěž, postupuje do finále, kde se střetává v Praze se Zlíchovem ( zde musím podotknout, že pátrání po výsledku utkání bylo beznadějné pozn.autora ). Pak ale fašistické Německo vyhlásilo totální mobilizaci,z akazují všechna sportovní utkání a to byl konec všeho. Ono však do konce války zbývalo jen pár měsíců a tehdy byla již jiná starost než sport. Házenkářské hnutí přišlo ve druhé světové válce o řady zakládajících funkcionářů,hráčů a rozhodčích,kteří položili své životy za svou vlast při genocídě našeho národa.

Poválečná léta
Celá země již čeká na květnové dny pětačtyřicátého roku. Přichází tolik očekávané osvobození . Radost a nadšení .Pozadu nezůstávají ani sportovci. V Suchém Vrbném se trenéru Johanusovi hlási hráči Brůha, Seiml ,Průcha, Masopust, Jan a František Reitingerové, Licehamr, Vazač, Vácha, Lohonková, Procházková, Fišerová.
Na podzim roku 1945 v celé naší zemi započnou obnovené soutěže. Důkladnou obnovu a očistubnovu čeká i DTJ.
Přichází rok 1948 a tím i sjednocení tělovýchovných a sportovních organizací v jeden celek ,zastřešený ČSTV. V té době jak již bylo uvedeno v předcházejících kapitolách se v Dánsku, Švédsku, Finsku a Norsku hraje již delší dobu házená pod názvem Handball. Tato hra byla ve své podstatě dnešní házenou. Vidina možnosti mezinárodně se střetávat se zahraničními soupeři vedla řadu funkcionářů a hráčů u nás k přechodu z naší házené na tehdy tzv. mezinárodní házenou. Většina českých házenkářů,ale myslela,že tato hra vznikla tehdy v nenáviděném Německu. Byl to obrovský omyl. Tehdy byl přechod na jinou házenou , než národní považován za zradu národní hry a samotné státnosti. Ale to již přestupům celých klubu nebylo možno zabránit i přes administrativní zásahy. Dochází k rozdělení svazů a to na ČSH (ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ ) a SČH ( SVAZ ČESKÉ HÁZENÉ ) Oba házenkářské svazy vedle sebe stojí do dnešního dne.
Budějovičtí házenkáři přecházejí do Meteoru České Budějovice a házenkáři Suchého Vrbného pod hlavičku Sokola a upravují si zde hřiště za sokolovnou u Šochmanů.
V roce 1951 muži Sokola vyhrávají krajský přebor.Tak jak jsem již uvedl v předcházejících kapitolách,tak padesátá léta přinesla velký rozmach naší hry. Vzniká celá řada nových oddílů,házená ta narodní se hraje pomalu na každičké vsi,kde se dá dohromady parta nadšenců. Házená se hodně hraje na školách a ve výrobních závodech ( SPZ – pracovní zálohy ).
V sezóně 1957 – 1958 vyhrává znovu Suché Vrbné krajský přebor a na dva roky znovu okusí ligovou příslušnost. Tentokráte hraje II. ligu. Zde a na tomto místě musím připomenout,že v těchto letech hrála házenou ještě PDA ( Posádkový dům armády ). Tento čistě vojenský oddíl hrál nejenom národní házenou,ale i házenou o sedmi hráčích a tzv. jedenáctky . Tato házená se hrála na velkém fotbalovém hřišti a to byla šichta nejen toto hřiště přeběhnout a vystřelit z šestnácti metrů,kde bylo vyznačené brankoviště . Ono bylo i velký kumšt pro brankáře chytit přesně vystřelený míč.
Po reorganizaci se házenkáři vracejí zpět do Suchého Vrbného a to již do nově vzniklé TJ s názvem Lokomotiva České Budějovice. Tento název i přes mnoho změn,které postupně probíhaly a probíhají v našem státě vydržel i do dnešního dne. Zejména tradice dobrého jména Lokomotivy na poli sportovním zavazuje vždy všechny hráče a funkcionáře všech oddílů TJ, aby ctily původní a tradiční název. Suchovrbenské muže , ale čekala jiná starost a tím bylo omlazení družstva mužů k hráčům Jiránkovi st. ( Bucek ), Rossmannovi přibyl Dobeš, Láďa Hovorka, Škáva, Vaňha, Skalický, a na krátko i ostravský Perci John Mec Lings ( USA ), ale i vojáci Voříšek a Vild z Rokycan a za Stupna Frydrych. Vlastních odchovanců bylo moc málo,a proto se vedení oddílu obrátilo na třeboňskou házenou o výpomoc. Z Třeboně přišli Jan Tlačil, Franta Stupka, Puchinger ( později výborný fotbalový brankář třeboňské Jiskry ) a Klečka. Tehdy v čele oddílu stáli Karel Valnoha a Rudla Zeman a na jejich popud se začalo v oddíle pracovat systematicky s házenkářským potěrem. Tehdy bylo samozřejmostí,že hráči prvého mužstva pomáhali v činnosti oddílu nejvíc. Nejenže funkcionařili,ale byli i trenéry mládežnických družstev. Velký podíl na dobrém jménu našeho oddílu v té době měli zejména Máče, Rossmann st., Franta Brůha, Láďa Hovorka a Zdeněk Jiránek st. . Nesmím opomenout Standu Boháčka, který později vedl jako předseda jihočeskou házenou. Za dorostenecké mužstvo dívek tehdy nastupovaly Mutingerová, Svobodová, Vodová, Prokešová, Primusová, Sobolíková, Čutová, Koberová, Němcová, Hlaváčová, Váchová, Tůmová, Holá, Nerzvalová, Žahourková, Vrážová, Hlaváčová, Váchová, Voglová, Lieblová, Klestilová, ale to již bylo období ,kdy se o slovo hlásila úplně jiná házená. V kraji na ni postupně přecházela celá plejáda oddílů vyjma házenkářů Jiskry Humpolec. Nic naplat národní házená neměla možnost zahraniční konfrontace a nová házená, házená o sedmi hráčích lákala i ligové bašty zde na jihu. A tak i házenkáři českobudějovické Lokomotivy si chtějí tuto hru vyzkoušet. S příchodem Zdeňka Gottfrieda se nejprve hráči a hráčky věnují pravidlům a nácviku herních prvků. Zjiš?ují, že tato hra oproti národní se velice zrychluje, padá více branek a všichni pak mohou útočit a bránit, což v národní házené nebylo vůbec možné. Nezapomínalo se ovšem ani na tu druhou házenou a tak se hrály obě házené souběžně a to k velkému prospěchu budoucí hry.
K premiéře házené o sedmi hráčích dochází se Spartakem Sezimovo Ústí,kdy se oba soupeři rozcházejí 15 : 15 . Konečným umístěním v přeboru kraje je osmé místo a velké povzbuzení hrát novou házenou. Za prvou partu této hry nastupovali pravidelně až do rok 1966 hráči Drábek, Bílek, RNDr.Tříska, Hovorka, Dobeš, Gottfried,J iránek st., Novák, Holeček, Brůha, Škáva, Mišák, Pekárek, Vaňha.
Pro úplnost musím ještě dodat, že za družstvo národní házené v letech 1962 – 1966 nastupovali tito hráči : Valnoha, Vaňha, Dobeš, L.Vácha, Holejcha, Bílek, Pitner, Seiml, Duroň, Brůha, Mišák, Chrt. Česká házená se hraje v Suchém Vrbném , až do roku 1966. První handballovou partu střídají v roce 1966 Škáva, Šmíd, Klepsatel, Gottfried, Jiránek st., Kubeš, Rossmann st., Mišák, RNDr.Tříska a Bílek.
V roce 1968,kdy se Československo na krátkou dobu otevřelo světu využívají muži a ženy možnost bez problémů vycestovat do zahraničí. Lokomotiva navazuje družební styky s Lokomotivou Mersserburg a ATSV Steyer. Zde musím uvést,že prvé mezinárodní utkání sehrálo družstvo mužů právě s ATSV Steyer nerozhodně 16 : 16 a to v házené o jedenácti hráčích na travnatém hřišti našeho hostitele.
V této sezóně postupují dorostenky a v další sezóně dorostenci do soutěží a lig ,které řídil ČSH.No,ale to již rodící se demokratický proces v Československu ukončují vstupem na naše území vojska pěti „spřátelených států „ ,vojska Varšavské smouvy.
Muži pak v roce 1969 vyhrávají KP a postupují do divize. Za družstvo nastupovali : Škáva, RNDr. Tříska, Jiránek st., Gottfried, Dobeš, Pavlíček, Hovorka, Bílek, Máče J., Šutka, Květoun, Pitner, Kříž, Knor, Pekárek, Tomáš.
Divize je však nad jejich síly a družstvo po roce sestupuje znovu do přeboru kraje.Ale i tak to bylo družstvo,ze kterého se rekrůtují další průkopníci, funkcionáři, rozhodčí a trenéři na Lokomotivě.
Přichází sedmdesátá léta. Pod vedením RNDr. Třísky a Jiránka st., Gottfrieda, Sedláčka a dalších, vyrůstá řada kvalitních hráčů a hráček.
V roce 1971 při práci na čistění výpusti rybníka Hejtman v Chlumu u Třeboně tragicky zahynul výborný kamarád a brankář Zdeněk Mišák. Jeho tragická smrt hluboce otřásla oddílem házené. Kamarádi na jeho počest po deset následujících let pořádájí memoriál. I když se s pietou na Zdeňka vzpomínalo nikdy však nescházela dobrá nálada a sportovní duch turnaje. A jestli se na nás Zdeněk tam ze shora díval, tak nám určitě fandil. Byl to přeci výborný kamarád. V dalších letech ovšem muže Lokomotivy čeká vyřešení generačního problému. Proto byli ke spolupráci pozvaní třeboňští Honza Koutek, Honza Kadlec, Josef Neužil ( zvaný házenkáři Áža ) a Josef Vyhnal. Takto posílené družstvo Lokomotivy vybojuje v konečném účtování třetí místo a to v sezóně 1977 – 1978.
V roce 1979 pod vedením trenéra Trnky se družstvo mladších žáků probojovalo, až do závěrečného turnaje o mistra ČSR. Daří se i dorostencům, kteří od roku 1975 s dvouletou přestávkou,až do roku 1982 hrají dorosteneckou ligu a to pod vedením RNDr. Třísky a Jiránka st.. Zajímavostí je, že v roce 1980 nařízením nové sportovní komise ČSH měli naši dorostenci sestoupit, proto,že nehrající brankář Lokomotivy měl jiné číslo než bylo uvedeno v pravidelech. I další družstva této soutěže byla takto potrefena. Vše se mělo řešit soudní cestou, ale svaz nakonec tlaku ustoupil a kapituloval. Naši dorostenci v soutěži zůstali. Ano i tak se hraje házená, když je to třeba. Chci poznamenat,že sport by měl zůstat sportem, ale je potřebné si uvědomit, že v každém oddíle musí být lidi, kteří tahají za nitky někde tam kde je potřeba. Bez funkcionářů,kteří pracují ve svazových funkcích,bez dostatku rozhodčích zařazených v soutěžích, kde hrají naše mužstva by to nešlo a mnohokrát jsme se přesvědčili,že tato slova jsou pravdivá. Respekt oddílu nedělají jen výsledky družstev, ale i ti, kteří právě za tyto nitky tahají a vědí kde.
Ve svém povídání nesmím zapomenout na dobrou duši oddílu a celé TJ, která v sedmdesátých letech působila na Lokomotivě. Tou dobrou duší byl pan Knížek. On zařídil vše. Pečlivě upravené a nalajnované hřiště. Čistotou vonící dresy, naleštěné míče a všude pečlivý pořádek. Jestli si pamětníci vzpomínají než na hřiště byl dán asfalt,tak na jednom z hřiš? byl písek na druhém černá škvára. Ta hlavně když pršelo se zadírala do odřených kolen a loktů. Byla snad všude. Měli jsme nevyhovující šatny a pouze dvě sprchy. A ten kdo se opozdil měl prostě smůlu. Jeden bojler pro „ dvacet špinavců „ nestačil a mnozí se třásli pod studenou vodou. Byla to ovšem léta dobré sportovní nálady a zejména dobré party zde na Lokomotivě. Za soupeři se jezdilo za pouhou 1,-kč. Bylo to možné proto, že Lokomotiva byla vlastně TJ pod křídly ČSD. Dnes by se dalo říci sponzor. Sponzor, který nám tehdy umožnil cestovat po celé vlasti od Chebu po Košice.
Na Lokomotivě vedle sebe žila dobrá jak mužská,tak i ženská házená. Ta ženská pro náš región nečekaně a neš?astně skončila na řadu let. Ženy hrály na Lokomotivě od počátku DTJ a to až do poloviny 70.let.
První družstvo žen na Lokomotivě vedl Franta Brůha a pak Míla Roissmann st..Následovali další trenéři Máče,Sedláček a ing. Hovorka. V roce 1976 při cestě automobilem na turnaj do Vimperka tragicky zahyne J. Strnadová. Tato neš?astná událost poznamenala celý oddíl. A zejména pak družstvo žen.Ještě na podzim je na soupisce šestnáct hráček. Družstvo rozehrává divizi,ale pak se rozpadá a jarní část soutěže již nehraje. Škoda. Tak na dlouhou dobu,dlouhá léta končí ženská házená i když o oživení byla snaha. Nikdy se však nepovedla .

HÁZENÁ V SUCHÉM VRBNÉM V 80. LETECH
Po roce 1980 v Suchém Vrbném hrají házenou pouze mužské kategorie.Družstvo mužů postihuje další tragická nehoda a úmrtí Pavla Trnky.
Polovina 80.let patřila především mládežnické házené.Úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat.Mladší žáci jsou druzí v KP a vítězí ve finále Novinářského kalamáře v Brně. Zde musím vysvětlit co to vlastně bylo za soutěž. Měla to být náborová akce škol,kterou měli hrát především neregistrovaní hráči a hráčky.Tehdy vítězné družstvo vedli trenéři Honza Máče a Jirka Beneš.Přichází sezóna 1988 – 1989 a úspěch mladších žáků pod vedením Vlasty Máčeho,Vlasty Dvořáka,Pavla Podhradského. Toto nadějné mužstvo vítězí jak v oblasti ,tak i v národním finále tehdy moc propagované pionýrské ligy. V závěru sezóny starší žáci Lokomotivy vyhrávají KP a dostávají příležitost ukázat své umění v přeboru ČR. Tam ovšem končí na posledním 8. místě. S těchto nadějných chlapců později nezůstane ani jediný hráč,který by oblékal později dres Lokomotivy.
Oddíl házené žije neustále ve starém nevyhovujícím sociálním zařízení. Byl připraven projekt na halu a zázemí. Toto se začalo stavět jako součást budoucí sportovní haly v roce 1986 – 1989. Právě v tento rok se mělo započít se stavbou sportovní haly na stávajících házenkářských hřištích. Přišla ovšem revoluce „ sametová „ a myšlenka zůstala pouze na papíře. Sociální zařízení však stojí a mohu zde prohlásit, že patří mezi ty lepší v kraji. Možná největší zásluhu na výstavbě sociálního zařízení má tehdejší předseda oddílu Petr Sedláček. Samozřejmě za mohutné pracovní podpory všech členů házenkářského oddílu.
V roce 1989 se udály výrazné politické změny ve státě. Změny se samozřejmě dotýkají i sportu. Končí dotace. Minimální příspěvky od házenkářského svazu nemohou vůbec pokrýt náklady a potřeby oddílu. Házenkáři jako všichni ostatní musí hledat sponzory. Ze začátku se zdá,že rozvíjející se soukromé podnikání přinese dostatek peněz. Házenkáři seženou tolik,že mohou odjet do polského Štětína a pak do italského Teráma. V té době je zde spousta dobrovolných funkcionářů. Postupem času,kdy se peníze shánějí čím dál tím hůře a peníze stačí jen tak, tak na mistrovské soutěže těchto „ dobrovolných „ funkcionářů ubývá. Najednou není na házenou nějak čas či nálada. Na Lokomotivě ovšem zůstává dobré jádro oddílu. Házená jako sport kvantitativně ubývá. Soutěže opouští pro finanční potíže stále více a více družstev a oddílů, které zanikají.

Devadesátá léta
Od roku 1990 vyhrávají muži Lokomotivy KP. Několikrát se snaží přes kvalifikace postoupit do druhé ligy ( k upřesnění tehdy byly soutěže organizovány od KP pak následovala II.liga a I.liga ). Kvalifikace to je dítko náhody a ne vždy tuto vyhrává nejlepší družstvo. Tak tomu bylo,když mužstvo mužů vedl do kvalifikací RNDr.Láďa Tříska. Mužstvo neuspěje v Litvínově ba ani v Rokycanech . V šatně po prohraném rozhodujícím utkání je velice dusno. Nikdo nemluví a v očích těch tvrdých chlapů se objevují krom kapek potu i krůpěje slz lítosti vzteku a beznaděje.
Proti osudu a rozhodčím se bojovat nedá.Je ovšem otázka zda jsme si rozhodčí a funkcionáře svazu proti sobě nějak nepopudili, zda bylo již vše předem dohodnuto ,ale to je již minulost a rozpitvávat další příčiny neúspěšných kvalifikací není účelem našeho vzpomínání.
Nedobrý osud potkává v kvalifikaci i dorostence ve snaze postoupit do II. ligy staršího dorostu. Postup se povedl o rok později kdy v roce 1993 ve Zruči nad Sázavou. Tehdy se kolem družstva točili otcové Jan Máče, Pavel Podhradský,J irka Jůda, Bohumil Turek. Autobus ,který vezl již druholigové dorostence do jihočeské metropole „ přistál „ na náměstí u kašny Samsonovy. Následovala koupel, která stvrdila obrovskou radost z postupu. Vše se událo za asistence policie a zvědavých zahraničních turistů.
V roce 1993 zasedá nejvyšší házenkářský orgán a rozhoduje o velkých změnách soutěží. Je utvořena jedna I. liga , a dvě II.ligy v Čechách a na Moravě. Pak následují III.ligy a KP. Tato reorganizace přináší Lokomotivě jako vítězi krajské soutěže přímý postup do tak toužené III.ligy. V návalu radosti nesmíme zapomenout na dobrý výkon starších žáků,které vedl Zdeněk Jiránek ml. Kluci vítězí v oblasti a odjíždí na přebory ČR do Chebu,kde skončili na pátém místě.
Do Lokomotivy v témž roce přichází Milan Reitmayer bývalý dlouholetý rozhodčí . Málo kdo věděl,že je i trenérem. Po třech měsících jej ,tak trochu překvapivě výbor oddílu jmenuje trenérem A .družstva mužů. V prvé ligové sezóně jsou muži po podzimu druzí, aby pak skončili na páté příčce III. ligy. Žlutá trička Lokomotivy tehdy oblékali hráči : Hlásek Jaroslav,Kohout Pavel, Petr Červenka, Milan Švec, Jiránek Zdeněk ml., bratří Zdeněk a Milan Koubové, LáďaKrlín, Zdeněk a Jan Reitingerové, Tonda Vojč, Tomáš Rossman, Kamil Houška, Luďa Jelínek, Robert Šinkner a Vladimír Jirák,který házenou hrál již v Sezimově Ústí.Nebylo potřeba velkého přemlouvání a Vláďa po letech oblékl znovu dres svého mateřského oddílu a stal se na půl roku vůčím hráčem. Nesmím opomenout na asistenty trenéra RNDr. Třísku, Karla Tomáše, Karla Hájka, kteří se velkou měrou podíleli na dobrých výsledcích mužů. Tato parta pánů házenkářů potrápili nemnohé favorizované oddíly a domácí hřiště bylo pevností,ze kterého si žádný soupeř body neodvezl. V další sezóně končí mužstvo ze dvanácti účastníků na sedmém místě,ale to již v mužstvu hrají jen mladíci. B.družstvo mužů tvořili hráči ,kteří na Lokomotivě III.ligu pokřtili a hráli OP. Remízou v Milevsku vítězí v oblasti a u piva vznikla myšlenka zahrát si ještě „ na stará kolena „ III.ligu a těm mladíkům ukázat, že nepatří do starého železa. Trenérem se stává kdo jiný nežli Láďa Tříska a jeho asistentem Jan Máče. Aby mohly v jedné soutěži hrát dvě družstva jednoho oddílu muselo se jedno družstvo přejmenovat a na oko působit jako samostatný oddíl házené. A tak ti dříve narození se přejmenují na HC Suché Vrbné. Nadělalo to ovšem hodně nevole zejména u funkcionářů jednoty, ale ve výboru to šlo vše ve starých kolejích. V mužstvu družstva A.
Lokomotivy nastupoval mimo jiné i hráč Luis Vital De Rosário ( Angola ) vynikající hráč, sportovec, kamarád a srandista. Dále pak Švec, Houška, bratří Koubové, Rotner M., Kučera, RotnerP.P.,Krlín,Rosman,Větrovec,Vojč,Gotfried, Veselý, Borovka,Potůček,Dvořák,Máče,Beneš , Čtvrtník,Nevařil, Jůda.
HC Suché Vrbné nastupovalo většinou v sestavě : Reitinger Jan a Zdeněk,Jelínek,Hošek, Červenka,Trnka,Danovič,Kohout, Hlásek,Vojč,Jirák Oldřich a Vladimír.
Tak tedy sezóna přináší i prvé derby ve III.lize mužů dvou suchovrbenských mužstev. Bylo kolem toho mnoho hecování a Lokomotiva nakonec výrazně vyhrává, díky znalosti slabin brankářů HC.
HC Suché Vrbné si ovšem v soutěži vede daleko lépe nežli Lokomotiva. Pět následujících let je pořádán velký turnaj mužů tzv. Budějovický pohár, kterých se zúčastnila řada předních družstev republikových soutěží např. Slávia Praha, HC Brno, Cement Hranice, Jiskra Třeboň ale i zahraniční celky z Rakouska a SRN, SV Salzburg,SV Lomatzsch , Union Hypo Vöcklabruck.
Na podzim družstvo mužů získává pouze 8. příčku a to pod vedením trenerské dvojice Reitmayer ,Jiránek ml.. Oba však koncem roku rezignují a od mužstva odcházejí pro různé neschody. K mužstvu je postaven Jan Máče dosavadní asistent družstva mužů HC Suché Vrbné. I přes nákup hráčů Klementa ( Zruč nad Sázavou ),Bašty a Záruby z Třeboně. Vydatnou trenérskou pomoc tehdejšího reprezentanta Brabce ( Dukla Praha ) obsazují muži po znevydařeném utkání s VŠ Plzeň 9. místo a po čtyřech letech III.ligu musí opustit.
Dorostenci mají ve II .lize 2 roky trenéra Karla Tomáše a i když v soutěži obsazují poslední příčku ligu nemusí opustit.
Na podzim sezóny 1996 – 1997 prvé mužstvo mužů Lokomotivy hraje KP a jejich matné výsledky nenasvědčovali tomu,že by se měli vrátit a získat ligovou příslušnost. Jelikož se Lokomotivě nedařilo přecházejí někteří hráči na hostování do HC Suché Vrbné. Starší hráči přenechávají své místo mladším a pak rozhodnutím výboru oddílu i celou soutěž. V sezóně 1997 – 1998 vede muže Lokomotivy trenér Jaroslav Hlásek. Pouze však půl roku. Muži sestupují.
Rakouští házenkáři zakládají Příhraniční pohár,kde startují vždy tři celky z Rakouska a Čech. Úrovní druhé naší ligy. Po dobře rozehraném prvním kole v Českých Budějovicích v listopadu roku 1997 vítězí překvapivě muži Lokomotivy České Budějovice i v rakouském Vöcklabrucku. Příhraniční pohár putuje tedy k nám. Bohužel to ale byl první, ale též poslední turnaj tohoto druhu, jelikož naše družstva nemají peněz nazbyt.
Po tyto léta se většina zájmu vedení klubu soustřeďuje na ligové soutěže mužů a dorostenců. Tak trochu se zapomnělo,že je potřebné vychovávat mládež . I když přípravka a miniházená byla na předních příčkách OP. Po tyto léta na Lokomotivě ještě mládež trénovali, David Máče, manželé Borovkovi, M.a Z. Koubové, Švejdová,Valert, Vincenz, I. a M. Hovorkovi, Kotvald. Bez práce těchto dobrovolných trenérů by nebylo úspěchů na Lokomotivě. Tak jak to bývá i tuto generaci házenkářů potkává tragická událost,když v roce 1997 tragicky zemře František Pitner,trenér,který pracoval s žáky žijícími na vzdáleném sídlišti Máj.
Zlom práce s mládeží nastává v roce 1998.To ale již v roce 1997 se na hřištích Lokomotivy objevují i děvčata.Nejprve mladší žákyně a postupně i starší žákyně. Obrovskou zásluhu na vzkříšení ženské házené v Suchém Vrbném má Ivana Hovorková velice obětavá a dlouholetá trenérka házené
V sezóně 1999 – 2000 muži hrají KP. Po podzimu končí na třetí příčce KP . Michal Kotvald spolu s Josefem Surým,který přišel téhož roku na Lokomotivu svolávají schůzku mužů,kde si určují jediný cíl a to postup do III. Ligy. Zdařilo se. Muži jsou ve třetí lize. Dorost vyhrává KP a postupuje do kvalifikace,která se hraje v Českých Budějovicích ve sportovní hale. Nejprve dorostenci prohrávají s Ledčí nad Sázavou,aby pak zvítězili nad Louny a jako druzí postoupili do dorostenecké ligy mladšího dorostu. Mladší dorostenky Lokomotivy v posledním utkání jako outsider soutěže poráží již jistého vítěze Soběslav a tím umožňují vítězství družstvu dorostenek Vltavy České Budějovice. Půl roku předtím ovšem došlo k dohodě Lokomotivy a Vltavy o hromadném přestupu . A tak dorostenecká liga mladších dorostenek se hraje též na Lokomotivě. Za družstvo dorostenek hrály Selicharová, Sovová, Klečacká, Ryjáčková, Kupková, Cermanová, Vejvodová, Winklerová, Havlová, Bílková, Hondlíková, Křížová Petra a Jana, Wohlschlagerová, Tůmová, Brožová, Bedlánová, Svobodová,Bumbová,Caháková,Kluzáková,Procházková,,Hadigová.
V ročníku 2000 – 2001 má Lokomotiva tři ligová mužstva. Muže vede Karel Tomáš,dorostence Michal Kotvald a Jan Kuchař. Dorostenky pak vede dvojice Marta Sovová a Milan Reitmayer. Nesmíme opomenout hromadný přestup žen Vltavy do Lokomotivy . Ženy jsou pak zařazeny do sdruženého krajského přeboru pod vedením trenéra Jana Reitingera a vedoucího Ludi Jelínka.
Velkou radost na Lokomotivě udělalo družstvo žen. Po dvaceti letech je tu ligová soutěž,ale hlavně perspektivní družstvo . Druhá liga je realitou. Postup do II.ligy vybojovaly hráčky Zimmelová, Brychová, Vejvodová, Oupicová, Dvořáková, Reitingerová Lenka,Monika a Jana, Kokešová, Skalická, Linhartová, Kalinová, Mlčáková, Chariparová.Mlčáková, Chariparová.< Svou ligovou příslušnost obhájilo i družstvo mladších dorostenek,které v konečném účtování obsadilo nečekané 4.místo a dosáhlo nejlepšího umístění v historii ženské házené v Suchém Vrbném.
Dorostenci a muži ovšem ve svých soutěžích obsazují poslední příčky a ligy musí opustit k velké škodě házené .V ročníku 2002 – 2003 hrají pak KP.
Dobré výsledky našich ligových celků se odrážejí i na nominacích reprezentačních celků ČR Do družstev kadetů jsou nominováni : Selicharová(Slavia Praha),Kupková(Casta Písek),Rachač M.(HBC Baník Karviná). Tři reprezentanti to tu ještě nebylo.
Předsedové oddílu v minulosti :
Karel Valnoha
Stanislav Boháček
Petr Sedláček
Jan Mazna
Vlastimil Dvořák
V minulosti pracovali ve svazových funkcích :
Karel Valnoha
Stanislav Boháček
František Brůha
Miroslav Boháček
RNDr. Tříska Ladislav
Dnes pracují ve svazových funkcích :
Petr Sedláček
Marcela Hovorková
Jaroslav Hlásek
Jan Zelenka

| Autor: Zdeněk Jiránek | Vydáno dne 05. 12. 2006 | 8374 přečtení | Počet komentářů: 3635 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS . Webdesign by msv 2006, Ceske Budejovice.